Zdanění výsluhových náležitostí, přídavku na bydlení atp. může "jít" na přelomu srpna/září "do vlády"

Vzhledem k tomu, že již nejdou ani zakládat témata, vkládám sem.
Dne 7. července 2010 vyšel článek na novinky.cz. Zde: http://www.novinky.cz/domaci/205249-armade-hrozi-hromadne-odchody-vojaku.html
Téma je opravdu výbušné a na stole mimo jiné, leží i stabilita a perspektiva armády ČR. Po realizaci zmiňovaných kroků, se předpokládá, zvýšená migrace vojáků do civilní sféry. Především těch zkušených vojáků z povolání, kteří na tyto nekoncepční platové machinace nemohou nijak reagovat a jsou dobře zaměstnatelní v civilní sféře. Je potřeba zdůraznit fakt, že vojáci si nemohou zkrátit závazky a nemohou odejít za podmínek, které jim byly státem garantovány.  Snadná vymahatelnost daní - jeden z možných faktorů, který ovlivňuje postoje vládní koalice k armádě a k samotným vojákům.  
Přídavek na bydlení je zahrnut v kapitole MO v kapitole Běžné výdaje, podkapitole Osobní výdaje. Jsou zde zahrnuty výdaje na stravování, výstroj, přídavek na bydlení, cestovné, výdaje související se vzděláním apod. Tyto výdaje byly v roce 2009 v celkové výši 7 512,3 milónu.  Přídavek na bydlení pobírá zhruba 25 tisíc vojáků z povolání. Je stanoven koeficienty k minimální mzdě. Lze tedy předpokládat, že celkovým zdaněním časti tohoto příspěvku ve výši cca 3 miliardy (25 000 vojáků *10 100 Kč*12 měsíců) dojde k administrativnímu přesunutí cca 1 miliardy korun z kapitoly MO do kapitoly MF.
    
To, že se tento armádní institut nerodil snadno, lze dedukovat i z prohlášení tehdejšího ministra obrany Tvrdíka, který byl realizátorem této myšlenky. Zde: http://www.army.cz/avis/a%20report2003/04/25.htm
 
            Mimo jiné, z jeho vyjádření a ze samotné konstrukce přídavku na bydlení, způsobu jeho zakotvení v zákonech, vyplývá následující:
 
-        Přídavek na bydlení především vznikl díky zákonem stanovené povinnosti armády zabezpečit vojákům v místě výkonu služby ubytování, nebo mu zabezpečit byt (Zákon 221 o vojácích z povolání, §61, Ubytování nebo byt) a tímto krokem armáda jednou pro vždy vyřešila tuto zákonnou povinnost.
 
-        Výše přídavku je upravována Nařízením vlády č. č. 613/2006 Sb. kde jsou uvedeny typy obcí a výše koeficientů pro tyto obce. 1,27 minimální mzdy pro Prahu a 1,26 pro zbytek republiky
 
-        Z důvodu zařazení tohoto sociálního transferu do kategorie přídavků, není zdaněn. Díky tomu se nezapočítává do platových náležitostí a nenavyšuje další návazné finanční náležitosti vojáků z povolání. Především výsluhové příspěvky, odchodové náležitosti a další sociální platby, které se váží na hrubou mzdu vojáka z povolání. Pokud shrneme podkapitolu – sekundárně nenavyšuje výdaje resortu
 
-        V době, kdy dle ČSÚ byla v ČR hrubá průměrná mzda v roce 2000 dosáhla 13 290 Kč.  Dle odhadu autora 70% vojáků z povolání na tuto průměrnou hrubou mzdu nedosáhlo. Tedy tento příspěvek významně stabilizoval armádu personálně, a to na celých 10 let. Pokud by se platové náležitosti vojáků z povolání v té době neřešily, hrozil personální kolaps armády, právě z důvodu velmi nízkých průměrných mezd řadových vojáků
 
-        jeden z požadavků NATO, finančně zabezpečit armádu a samotné vojáky, byl tímto splněn také
 
-        Původní schválená konstrukce příplatku na bydlení po úpravách zákona přešla z režimu diferencovaného příplatku na bydlení na plošně vyplácený přídavek na bydlení, který byl růstem minimální mzdy valorizován. První verze byla nevyvážená a v některých ohledech diskriminační. Protestovali proti ní vojáci, kteří na ni neměli dle platné legislativy nárok.
 
Zdůrazněno a podtrženo, výše přídavku na bydlení byla definována jako náhrada za povinnost státu, zabezpečit vojákům ubytování nebo byt, které bylo v podání vojenské správy velmi nákladné. Tedy nejde o jakousi nemorální složku mzdy, ale de fakto o úsporný krok resortu obrany. Je věcně řádně odůvodněn a spočítán. Jeho výše byla stanovena jako hodnota pasiv, vázajících se k této kapitole rozpočtu MO, rovnoměrně rozdělená mezi jednotlivé vojáky z povolání.
Soudobá vládní trojkoalice se v koaliční smlouvě zavázala, v kategorii obrana, ke snížení příspěvku na bydlení, v kategorii finance ke zdanění výsluh. Zároveň v jiné části koaliční smlouvy trvá na 10% snížením mezd v celé státní správě.  Pokud tedy záměr vládní koalice sečteme a podtrhneme, lze tvrdit, že u základních funkcí, kde příspěvek na bydlení přibližně tvoří polovinu hrubé mzdy, může dojít až ke 28% snížení mzdy.
V této souvislosti je možno konstatovat, že těmito úkony stát nešetří. Pouze, zákonem vázané sociální dávky, přesouvá administrativním rozhodnutím z jedné rozpočtové kapitoly do druhé. Musí s nimi nadále počítat v rozpočtu. Tedy značně nesystémové opatření, jehož jediným cílem je vyrovnanější účetní uzávěrka MF. Daňové zatížení, přerozdělovací role státu a administrativa naopak posílí.
Vojáci na takové razantní snížení příjmu, na rozdíl od normálního občana ČR, nemohou reagovat. Mají podepsané závazky, kde je jednostranné porušení smlouvy, ze strany vojáka, sankcionováno. Zároveň mají omezená práva, které vyplývající ze Zákona 221 o vojácích z povolání, § 47 Hospodářská a sociální práva. Rodinné finance tedy nemohou řešit jiným způsobem a vylepšit si je brigádně či druhou prací. Riskují úplnou ztrátu zaměstnání. Mohou tak konat pouze se souhlasem vojenského správního orgánu a ten rozhodně není dostupný všem. Lze konstatovat, že je tímto plánovaným krokem koalice, ohrožena akceschopnost armády a velmi reálně hrozí ztráta vysoce kvalifikovaných a  déle sloužících odborníků. Také budou velmi omezeny náborové možnosti a postupně se nastartuje trend degradace vědomostní úrovně v armádě. Oslabují se důvody, pro které se vojáci dobrovolně vzdávají svých práv a slouží tomuto státu. Mediálním zpochybňováním tohoto nároku je čím dál větší spektrum veřejnosti názorově štváno proti samotným vojákům a to stabilitě resortu nepřidá. Heslo vezmeme vojákům a dáme učitelům je velmi nešťastné a silně demagogické. Podobné proklamace snižují prestiž armády v očích veřejnosti. Ta se po sametové revoluci, po přechodu od socialistické armády k demokratické, jenom obtížně budovala.
Pokud v brzké době nepřijdou systémové změny, pomocí kterých resort opět ušetří na mzdové prostředky vojáků z povolání, potom bude armáda jenom velmi těžko hledat dlouhodobou stabilitu. Není těžké si představit, že dnes ušetříme 10 miliard, jenom proto, abychom v budoucnosti museli hasit personální problémy resortu klidně i 30 miliardovými investicemi. Česká republika přeci musí dostát závazkům vůči NATO a musí také plnit cíle proklamované v koaliční smlouvě v kategorii obrany, kterých není málo.
Možná dnes není podstatné, v jaké kvalitě budou tyto úkoly plněny, pak lze postup vlády v dlouhodobé perspektivě resortu obhájit.
Úplné znění koaliční smlouvy naleznete zde: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/koalicni-smlouva-74245/
 
Publikováno také zde: http://www.facebook.com/#!/notes/jiri-kohout/pridavek-na-bydleni/153720614654492